Mé jméno je Marie, jsem fyzioterapeutka a také nadšenkyně do silového funkčního tréninku. Pro fyzioterapii samotnou jsem se rozhodla ve svých 16 letech, kdy jsem se rozhodovala mezi ní a psychologií. Za tu dobu jsem si k tomuto oboru vytvořila vášeň a údiv, co všechno je možné a kolik toho naše lidské tělo zvládne, když je podpoříme… Tedy ve svém oboru se opravdu nenudím a využívám každé příležitosti ke vzdělávání a revizi svých znalostí.
Sebe samu chápu jako průvodce, který vám může pomoci optimalizovat fungování vašeho těla i pochopit a zejména prožít zákonitosti, jak se lépe pohybovat a nebýt otrokem svého těla, ale jeho pánem. Někdy samozřejmě není možné plné uzdravení, v tom případě společně budeme hledat maximalizaci vašeho potenciálu a případnou kompenzaci… Schválně píši „společně“, protože pro dlouhodobé a udržitelné výsledky je potřeba i aktivní spolupráce z vaší strany. Pokud však z různých důvodů nemůžete, nechcete i po terapii na sobě pracovat, je to v pořádku a já se pokusím svými metodami (většinou kombinace mobilizace, centrace kloubů, fasciálních technik, ošetření reflexních změn v měkkých tkáních, stimulace oslabených a neaktivních částí a naopak útlum těch přetížených) zčásti optimalizovat vaše tělo sama, „nastartovat“ je. Někdy, zejména v začátcích vzniklých potíží, to může stačit a spustí to ve vašem těle řadu ozdravných procesů, které vyústí v život bez potíží, se kterými jste přišli.
Ještě před začátkem terapie je tedy dobré si ujasnit, co od terapie očekáváte. Zda chcete terapii se vším všudy, tedy i kompenzační pohyb na doma, nebo jednoduše lehký restart („masáž“) pro vaše tělo s vaší minimální aktivní účasti. Obojí má své místo v životě a je v pořádku. Samozřejmě ze své pozice fyzioterapeutky vám doporučuji to prvé, a to z důvodů dlouhodobějšího efektu než zpravidla ta druhá možnost. Z druhé strany opravdu nemusíme být stoprocentní a ani se nelze soustředit na všechno. V životě jsou prostě úseky, kdy řešíme a máme docela jiné priority a velmi rádi využijeme možnosti, že někde vypneme a necháme někoho jiného, aby se o nás trošku postaral a malinko nás hýčkal…
Ve své praxi se často setkávám s údivem pacientů, že terapie různých fyzioterapeutů se velmi liší. Je to však zcela přirozené. Když vezmete v úvahu vystudovanou školu (různé fakulty – každá má jiný přístup, úroveň i priority), absolvované kurzy, praxi, pracoviště a v neposlední řadě osobnost a schopnosti terapeuta, je už vlastně jasné, že to ani jinak být nemůže. Terapie není operace, která má jasně dané postupy, ale tvůrčí proces, kde i dle odezvy pacienta, je nutno někdy redefinovat cíle, které jsme si stanovili, a velmi flexibilně reagovat na nastalou situaci. Každému tedy sedne i jiný terapeut. Já jsem na své cestě byla zatím ovlivněna těmito odborníky, respektive jejich přístup a způsob uvažování a terapie mě nadchnul a je mi blízký, a tedy se jej snažím v rámci svých možností zčásti implantovat i do svého přístupu v rehabilitaci. Jsou to dámy Bc. Clara Lewitová, PhDr. Petra Bastlová, Ph.D., PhDr. Iveta Pallová, Ph.D., Mgr. Jaroslava Pochmonová, Ph.D., Lenka Kazmarová; a pánové MUDr. Jiří Poděbradský, PhDr. David Smékal, Ph.D., MUDr. Jan Hnízdil, Mgr. Petr Pospíšil, Ph.D. a Mgr. Tomáš Suchomel. Pokud je vám blízké, co jsem napsala, budu se velice těšit na naši případnou budoucí spolupráci!
